Nejvyšší správní soud
    
 

NSS zkritizoval praxi finanční správy, která úředníky provádějící daňové kontroly motivovala cílovými odměnami

Nejvyšší správní soud při projednávání kasační stížnosti KV2 Audio International, spol. s r.o. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství řešil jako jednu z námitek možnou podjatost úředních osob správce daně provádějících daňovou kontrolu uplatnění odpočtu v oblasti výzkumu a vývoje z důvodu jejich finanční motivace příslibem výplaty mimořádných odměn. Soud přitom praxi odměňování výrazně zkritizoval.

Generální finanční ředitelství vydalo dne 19. února 2016 dokument nazvaný „Podmínky pro příslib cílové odměny, příslib cílové odměny“, který adresovalo všem finančním úřadům a specializovanému finančnímu úřadu. Podle tohoto dokumentu je cílová odměna určena zaměstnancům, kteří se budou podílet na ověření uplatnění odpočtu na podporu výzkumu a vývoje podle § 34 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a to na úrovni finančního úřadu v Odboru metodiky a výkonu daní, na úrovni územního pracoviště v Odboru kontrolním, případně Odboru vyměřovacím a na úrovni Specializovaného finančního úřadu v Sekci výkonu daní a Sekci metodiky daní. Řízením se rozumí daňová kontrola ve smyslu § 85 daňového řádu za jednotlivá zdaňovací období nebo za období, za které se podává daňové přiznání, včetně řízení o opravných a dozorčích prostředcích ve smyslu § 108 daňového řádu. Bude se jednat o řízení zahájené v období od 29. 2. 2016 do 31. 12. 2018 nebo zahájené před 29. 2. 2016, avšak do tohoto termínu neukončené. Podmínkou pro vyplacení cílové odměny je zjištění neoprávněného odpočtu. Přiznání cílové odměny podle tohoto dokumentu bylo přislíbeno zaměstnanci za podmínky, že částka snížení uplatněného odpočtu bude rovna nebo vyšší než 2,5 mil. Kč, a to ve výši 40% z celkové částky po vydání rozhodnutí podle § 101 odst. 2 daňového řádu a ve výši 60% po nabytí právní moci rozhodnutí.

Nejvyšší správní soud připomněl, že správou daní je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Správce daně, resp. jeho úřední osoby, má postupovat při správě daní v souladu se zákony a jinými právními předpisy. Svou pravomoc smí uplatňovat pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena.

Soudci zdůraznili, že při stanovení kritérií pro udělení takových odměn v orgánech veřejné moci, které vykonávají zákonem svěřenou pravomoc a působnost, se musí orgán formulující tato kritéria pohybovat výlučně v prostoru, který je vymezen a ohraničen touto pravomocí a působností. A naopak. Nesmí kritéria nastavit tak, aby státní zaměstnanec (zde úřední osoba správce daně), který je v rámci svého služebního zařazení pověřen výkonem pravomoci orgánu veřejné moci, a je motivován výlučně k co nejodpovědnějšímu plnění svých povinností, nebyl jako adresát předpisu o odměňování zaměstnanců vystaven dilematu, zda nedat přednost zvýšení svého platového ohodnocení splněním kritérií, která se vymykají z prostoru pravomoci a působnosti tohoto orgánu a případně přitom porušovat, nevykonávat či překračovat stanovenou pravomoc tohoto orgánu. Jinak řečeno, aby jeho „horlivost“ či „laxnost“ v přístupu k výkonu pravomoci byla ovlivněna něčím jiným než zákonnými povinnostmi a odváděna tak od základního nestranného přístupu.

„Jestliže smyslem a účelem správy daní, a tedy základním „kompasem“ pro činnost těchto orgánů, je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady, musí k tomu směřovat veškeré konání úředních osob správce daně bez pokřivování jejich motivace naprosto nepřijatelně stanovenými kritérii odměňování. Předpisy o odměňování byly v rozporu s tímto principem postaveny, zjednodušeně řečeno, na myšlence, „čím více daní vyberete (či uchráníte v rozpočtu před výplatou odpočtu), tím víc si vyděláte!“, řekl předseda senátu Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.

Nepřijatelnost úpravy je zvýrazněna určením minimální hranice 2,5 mil. Kč a více onoho „neuznání uplatněného odpočtu“.

Důsledná a poctivá kontrola daňových povinností je kýženým ideálem. Je-li ovšem výsledkem takto provedené kontroly závěr, že daňové povinnosti jsou daňovým subjektem řádně plněny, nejde o žádný debakl správce daně vzbuzující zklamání jeho nadřízených přecházející až v možné podezření z neschopnosti či laxnosti jen proto, že nedojde k dodatečnému doměření daně. V žádném případě se pak tento „debakl“ či naopak „výhra“ nemůže přímo promítnout na výplatní pásce úřední osoby.

„Primární funkcí kontroly prováděné orgány veřejné moci není trestat či přinejmenším účelově obtěžovat kontrolované subjekty, ale ověřit plnění zákonem stanovených povinností jejich adresáty. Kontrolní závěr „nic jsme (jste) nenašli“ přece může být důkazem o respektování a fungování práva, a stát se správným povzbuzením jak pro orgány veřejné moci (právní regulace je správně nastavena a adresáti nemají problém s jejím dodržováním), tak i pro kontrolované (přesto, že právní regulace je rozsáhlá, není omezena jen na daňové povinnosti, složitá, neboť zákony nejsou úplně jasné a srozumitelné, navíc se stále mění, lze stanovené povinnosti plnit),“ dodal Baxa.

Soudci Nejvyššího správního soudu v dané věci sice nedospěli k závěru o podjatosti úředních osob správce daně, ale jen proto, že rozhodující procesní úkony tyto osoby prováděly ještě před vydáním příslibu odměn. Ani s dalšími námitkami společnost KV2 Audio International před Nejvyšším správním soudem neobstála, a tak soud kasační stížnost zamítl.

Informace k rozsudku ze dne 14. listopadu 2019 ve věci sp. zn 1 Afs 363/2018.

 

 

 

Poslední aktualizace: 14.11.2019

Aktuality

Finanční úřad musí uznat uplatněnou náhradu mzdy za dovolenou u zaměstnanců podílejících se na výzkumu a vývoji

Nejvyšší správní soud při projednávání kasační stížnosti ve věci žalobkyně ABADIA a. s. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství řešil jako jednu z námitek uplatnitelnost náhrady mzdy za dovolenou jako nákladu na podporu výzkumu a vývoje dle § 34 zákona o daních z příjmů.

JEDNÁNÍ SOUDU
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost státních zástupců
Sp. zn.:  12 Ksz 6/2019
Datum jednání:  18.12.2019
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  16 Kss 3/2019
Datum jednání:  15.01.2020
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  16 Kss 6/2019
Datum jednání:  15.01.2020


Sbírka rozhodnutí NSS