Nejvyšší správní soud
    
 

Nejvyšší správní soud dal zelenou výstavbě budovy záchranné služby v Praze

Nejvyšší správní soud v dané věci zamítl kasační stížnost Městské části Praha – Troja („stěžovatelka“) proti rozsudku Městského soudu v Praze. Městský soud předtím již zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí o umístění stavby nazvané „Administrativně technická budova Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy“ v katastrálním území Troja a Libeň.

Stěžovatelka především namítala, že stavba zasáhne do významného krajinného prvku - údolní nivy na tzv. Holešovickém ostrově. Nejvyšší správní soud se ztotožnil s městským soudem, žalovaným (Magistrátem hlavního města Prahy) i závaznými stanovisky orgánů ochrany životního prostředí, z nichž vyplývá, že dané území jako údolní niva dlouhodobě neslouží. Již městský soud souhlasil se stanoviskem Ministerstva životního prostředí, že z prostoru Holešovického ostrova se stal tzv. brownfield a v jeho prostoru již existují významné dopravní a průmyslové stavby (v blízkosti pozemků, na nichž má být umístěna stavba, se nachází mimo jiné vyústění tunelu Blanka).

Nejvyšší správní soud se ztotožňuje s městským soudem, žalovaným i oběma závaznými stanovisky, z nichž vyplývá, že dané území jako údolní niva již neslouží, neplní retenční funkci při povodních, ani funkci rekreační, a to především z toho důvodu, že je zásadním způsobem ovlivněno rozsáhlou dopravní výstavbou,“ uvádí se v rozsudku Nejvyššího správního soudu. K námitce stěžovatelky, že prostor lze v budoucnu revitalizovat, tento soud uvedl, že budoucí využití území je otázkou územního plánu, nikoli řízení o umístění stavby.

Ani námitky stěžovatelky týkající se nevhodnosti umístění stavby do záplavové oblasti nejsou podle soudu důvodné. Dotčené správní orgány s umístěním stavby souhlasily, protože oblast je chráněna dostatečnými protipovodňovými opatřeními.

„Jediné omezení dopravy, které v případě povodní hrozí, je omezení podjezdu pod mostem Barikádníků, ze zbylých směrů však zůstane přístup ke stavbě nedotčen. Ze závazného stanoviska Ministerstva životního prostředí se pak podává, že v některých místech jsou tato opatření provedena sypanými zemními hrázemi, linie ochrany je doplněna hradidlovými komorami na kanalizační síti, které v případě povodňové oblasti zamezí vniknutí vzdutých vod do zastavěné oblasti,“ uvádí se v rozsudku.

Informace k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 5. prosince 2018, ve věci sp. zn. 9 As 387/2017. Celé rozhodnutí naleznete zde.

 

Sylva Dostálová

tisková mluvčí Nejvyššího správního soudu

Poslední aktualizace: 12.12.2018

Aktuality

NSS předložil Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku týkající se souběhů výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní společnosti a ředitele této společnosti jako zaměstnance

Nejvyšší správní soud se Soudního dvora dotázal, zda je v souladu s právem EU, pokud ředitel obchodní společnosti není považován za „zaměstnance“ pro účely uspokojení mzdových nároků dle směrnice 2008/94/ES jen z toho důvodu, že ředitel jako zaměstnanec je současně členem statutárního orgánu téže obchodní společnosti.

JEDNÁNÍ SOUDU
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost exekutorů
Sp. zn.:  14 Kse 4/2020
Datum jednání:  10.03.2021
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  13 Kss 6/2020
Datum jednání:  11.03.2021
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  13 Kss 7/2020
Datum jednání:  11.03.2021


Sbírka rozhodnutí NSS