Nejvyšší správní soud
    
 
ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍCH SOUDŮ
Soud
Spisová značka
/
Spisová značka (vcelku):
Rozšířené hledání
NOVINKY E-MAILEM

Nejvyšší správní soud potvrdil pokutu 400 tisíc korun za klamavou reklamu

V daném případě Nejvyšší správní soud posuzoval kasační stížnost týkající se pokuty, kterou Rada pro rozhlasové a televizní vysílání uložila společnosti endala s.r.o. za porušení § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. Podle Rady se žalobce porušení zákona dopustil zadáním reklamního spotu „Ginkgo biloba“, který byl odvysílán dne 20. 12. 2013 na programu ŠLÁGR TV ve znění: „Ginkgo biloba je k dostání na českém trhu za tři sta korun, ale na čísle dvě stě dvacet dva sedm set šedesát pět osm sedm osmdesát devět ho můžete mít již za pouhých dvě stě čtyřicet devět korun.

Ačkoli v reklamě byl uveden pravdivý údaj o ceně produktu 249 Kč, nebyla již uvedena zcela zásadní informace, že k ceně bude připočteno poštovné a balné ve výši 120 Kč. Takto prezentovaná informace byla podle Rady s to uvést spotřebitele v omyl o skutečné ceně nabízeného výrobku, a proto ji vyhodnotila jako klamavou obchodní praktiku podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

Společnost v kasační stížnosti podané k Nejvyššímu správnímu soudu namítala, že reklamu na produkt „Ginkgo Biloba“ nelze označit za klamavou obchodní praktiku z toho důvodu, že každý spotřebitel byl při telefonickém objednávání, popř. na internetových stránkách zmíněných v reklamě, informován o navýšení ceny, a mohl se tedy rozhodnout, zda produkt objedná či nikoliv. Nejvyšší správní soud stěžovateli nepřisvědčil.

Nejvyšší správní soud je toho názoru: „...že klamavost reklamy je nutno hodnotit k okamžiku jejího odvysílání, nikoliv ve vztahu k později sděleným informacím. Opačný výklad by vedl k faktické nemožnosti potrestat zadavatele reklamy. Jak správně uvedl městský soud, výklad stěžovatele by znamenal, že v reklamě by mohly být uvedeny klamavé údaje s pouhým odkazem na další (aktuálně nezveřejněné) podmínky, které by ale danou nabídku významně měnily a spotřebitele uváděly do zjevně nevýhodné pozice. Takový výklad by odporoval uvedenému účelu směrnice o nekalých obchodních praktikách a judikatuře Nejvyššího správního soudu“, uvádí se v rozhodnutí soudu.

Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí odkázal i na svoji bohatou judikaturu k výše uvedené problematice.

 

Celé rozhodnutí ze dne 18. ledna 2018 ve věci sp. zn. 8 As 260/2017 je uveřejněné zde.

 

Sylva Dostálová

tisková mluvčí Nejvyššího správního soudu

Poslední aktualizace: 2.3.2018

Aktuality

Nejvyšší správní soud dal zelenou výstavbě budovy záchranné služby v Praze

Nejvyšší správní soud v dané věci zamítl kasační stížnost Městské části Praha – Troja („stěžovatelka“) proti rozsudku Městského soudu v Praze. Městský soud předtím již zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí o umístění stavby nazvané „Administrativně technická budova Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy“ v katastrálním území Troja a Libeň.

JEDNÁNÍ SOUDU
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  16 Kss 8/2017
Datum jednání:  09.01.2019
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost soudců
Sp. zn.:  16 Kss 4/2018
Datum jednání:  09.01.2019
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost exekutorů
Sp. zn.:  15 Kse 1/2018
Datum jednání:  15.01.2019


Sbírka rozhodnutí NSS