Nejvyšší správní soud
    
 
Obecné informace Historie Organizace soudu Soudci Memorandum o výběru kandidátů na soudce Memorandum o dočasném přidělování soudců Budova soudu Fotogalerie Pracovní nabídky Veřejné zakázky Nabídka nepotřebného majetku Kontakty

Pravidla pro přidělování a zastupování

Pravidla rozdělování věcí

1. Základem vnitřní organizace soudu jsou v souladu s ustanovením § 40 ZSS soudní oddělení vytvořená podle senátů.
2. Agenda se rozděluje v souladu s ústavním principem zákonného soudce, tak aby nejpozději v den, v co nejkratší době po té, kdy věc soudu došla, bylo nepochybné, do kterého soudního oddělení náleží. Rozdělování věcí se řídí pořadím v došlé poště. Pořadová čísla došlé pošty zadává podatelna podle toho, kdy byla soudu doručena prostřednictvím doručovacího orgánu, osobním podáním, stažením z datové schránky nebo stažením elektronického podání.


3. Ředitelka soudních kanceláří přiděluje věci dle následujících pravidel:
3.1. Rejstřík As (Afs, Ads, Azs) - ředitelka soudních kanceláří rozděluje denně kasační agendu (s výjimkou kasační agendy uvedené v bodu 3.2.) postupně po jednom spisu každému soudci podle pořadí soudců a senátů uvedeném v rozvrhu práce. Jde-li o některou z věcí vyjmenovaných v přehledu rejstříkových značek, přiřadí spisu příslušnou rozšířenou rejstříkovou značku (Afs, Ads, Azs). Přitom v tomto pořadí přidělování zohledňuje přidělené věci dle bodu 3.2., 3.4. a 3.5. tak, aby celkový počet přidělených věcí jednotlivým soudcům byl stejný. Při přidělování věcí ředitelka soudních kanceláří vynechá:
3.1.1. předsedu soudu sedmkrát poté, co je mu přidělena věc,
3.1.2. místopředsedu soudu třikrát poté, co je mu přidělena věc,
3.1.3. předsedu kárného senátu pětkrát poté, co je mu přidělen návrh ve věci kárné odpovědnosti soudců, státních zástupců či soudních exekutorů.
3.2. Rejstříky Aprk, Aprn, Ars, Pst, Vol, Komp, Konf - ředitelka soudních kanceláří rozděluje denně agendu návrhů na určení lhůty k provedení procesního úkonu, kasační stížnosti ve věcech místního a krajského referenda, návrhů ve věcech politických stran a politických hnutí, návrhů a kasačních stížností ve volebních věcech, kompetenčních žalob a kompetenčních sporů postupně po jednom spisu jednotlivým členům příslušných senátů podle pořadí soudců uvedeném v rozvrhu práce.
3.3. Rejstříky Na (Nao, Nad) - ředitelka soudních kanceláří rozděluje denně ostatní nekasační agendu postupně po jednom spisu každému soudci podle pořadí soudců a senátů uvedeném v rozvrhu práce. Jde-li o některou z věcí vyjmenovaných v přehledu rejstříkových značek, přiřadí spisu příslušnou rozšířenou rejstříkovou značku (Nao, Nad).
3.4. Rejstříky Kss, Ksz, Kse - ve věcech kárné odpovědnosti soudců, státních zástupců a soudních exekutorů rozděluje ředitelka soudních kanceláří postupně tyto věci po jednom spisu jednotlivým předsedům příslušných senátů, a to podle číselného pořadí senátů (věci kárné odpovědnosti soudců přiděluje postupně předsedům senátů č. 11, 13 a 16, věci kárné odpovědnosti soudních exekutorů přiděluje postupně předsedům senátů č. 14 a 15, věci kárné odpovědnosti státních zástupců předsedovi senátu č. 12). Pokud je kárně obviněným soudce rozhodující ve správním soudnictví, je předsedou senátu soudce Nejvyššího soudu. Předsedové senátu mohou rozhodnout o přidělení jednotlivé věci soudcům a přísedícím těchto senátů jako zpravodajům.
3.5. Věci předložené rozšířenému senátu (Rs) - ve věcech předložených sedmičlennému a devítičlennému rozšířenému senátu přiděluje věci soudcům těchto senátů jako zpravodajům předseda rozšířeného senátu. Je-li to možné, přidělí věc zpravidla jako soudci zpravodaji jinému soudci než členu senátu, který věc rozšířenému senátu předložil nebo který byl členem senátu, jenž svůj právní názor na předloženou otázku v rozhodnutí soudu již vyslovil.


4. Pravidla pro přidělování souvisejících věcí:
4.1. Kasační stížnost směřující proti novému rozhodnutí krajského soudu vydanému po předchozím rozsudku Nejvyššího správního soudu v téže věci se přidělí tomu soudci, který byl soudcem zpravodajem v předchozím řízení o kasační stížnosti, o věci rozhodne senát v původním složení. Pokud není možné původní senát sestavit, projedná a rozhodne věc senát, jehož je takový soudce členem, ve složení dle tohoto rozvrhu práce (čl. 11); to platí přiměřeně i v případě zrušení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Ústavním soudem, případně rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie v řízení o předběžné otázce.
Toto pravidlo se netýká kasačních stížností proti procesním rozhodnutím krajských soudů.
4.2. Věci související rozhodované soudcem zpravodajem, který již není soudcem Nejvyššího správního soudu nebo kterému se nové věci již nepřidělují, se přidělí jinému soudci v senátu, jehož byl takový soudce členem, a to podle pořadí uvedeného v rozvrhu práce počínaje prvním předsedou senátu. Není-li možno věc přidělit žádnému ze soudců tohoto senátu, přidělí se věc jako by nebyla související ve smyslu tohoto ustanovení.
4.3. Návrhy ve věcech kárné odpovědnosti téhož kárně obviněného soudce, státního zástupce či soudního exekutora se přidělují témuž kárnému senátu; to neplatí, pokud se mu nové věci již nepřidělují.
4.4. Věci související, přidělené soudci zpravodaji, který byl dočasně přidělen k Nejvyššímu správnímu soudu a jehož dočasné přidělení skončilo, se vrátí zpět původnímu soudci zpravodaji.


5. Přidělování soudcům nově přiděleným nebo přeloženým k výkonu soudnictví k Nejvyššímu správnímu soudu:
Nově přiděleným nebo přeloženým soudcům se po jejich nástupu přidělují věci v kasační agendě podle tohoto rozvrhu, a to mimo pořadí, až do dosažení úrovně stanovené jako průměrný počet neskončených věcí na jednoho soudce ke dni nástupu přiděleného či přeloženého soudce. Poté se další věci těmto soudcům přidělují podle obecných pravidel.


6. Přidělování věcí soudcům dočasně přiděleným:
6.1. není-li v tomto rozvrhu práce uvedeno jinak, soudcům dočasně přiděleným se, vyjma věcí vedených v rejstříku Na, nové věci nepřidělují. Tito soudci se na výkonu soudnictví podílejí tak, že jim první předseda senátu, do něhož byli zařazeni, přidělí již došlé kasační stížnosti. Seznam přidělených věcí se bezprostředně po přidělení zveřejní formou přílohy rozvrhu práce. Při výběru jednotlivých kasačních stížností předseda senátu přihlédne k počtu neskončených věcí u jednotlivých členů senátu, a dbá o to, aby soudce dočasně přidělený nebyl z projednávání a rozhodování o kasační stížnosti vyloučen pro předchozí podíl na projednávání a rozhodování věci,
6.2. soudci dočasně přidělení projednají a rozhodnou věci v senátech, v nichž jim byly tyto věci přiděleny; tam, kde je poučení podle zákona třeba, se o tom účastníci řízení poučí. Senát v takovém případě tvoří soudce dočasně přidělený, předseda senátu, který dané věci předsedal, a původní soudce zpravodaj; je-li v dané věci původní soudce zpravodaj současně předsedou senátu, stane se zbývajícím členem senátu jeho další předseda. Obdobně se postupuje, dojde-li k přeložení takového soudce k Nejvyššímu správnímu soudu,
6.3. odborné a kancelářské práce provádí soudní kancelář senátu, v němž byla soudci dočasně přidělenému věc přidělena.


7. Dlouhodobá nepřítomnost soudce:
7.1. je-li soudce po dobu delší než jeden měsíc nepřítomen z jiného důvodu než z důvodu řádné dovolené nebo lze-li takovou nepřítomnost důvodně předem očekávat, předseda soudu může rozhodnout, že se takovémuto soudci přestanou věci přidělovat, případně po jakou dobu toto opatření potrvá,
7.2. trvá-li nepřítomnost soudce déle než tři měsíce nebo lze-li takovou nepřítomnost důvodně předem očekávat, předseda soudu po projednání se Soudcovskou radou může rozdělit jeho neskončené věci mezi ostatní soudce soudu nebo je přidělit jinému soudci. Řídí se přitom zásadou rovnoměrného zatížení soudců,
7.3. u věcí, u nichž je soud povinen rozhodovat přednostně či ve lhůtách počítaných na dny, může předseda soudu přistoupit k opatření dle bodu 7.1 a 7.2 i dříve.
7.4. Požádá-li předseda kárného senátu ve věcech soudců, státních zástupců nebo exekutorů o pozastavení přidělování věcí v případě, že mu jako soudci zpravodaji byla přidělena kárná věc, jejíž projednání a rozhodnutí vzhledem k rozsáhlosti
a složitosti jej zatíží tak, že by byla ohrožena plynulost řízení v ostatních jemu přidělených věcech, může předseda soudu po projednání se Soudcovskou radou rozhodnout obdobně jako v bodě 7.1.


8. Je-li soudcem zpravodajem člen senátu, který není jeho předsedou, předsedá senátu v dané věci předseda senátu uvedený v rozvrhu práce na prvním místě (dále jen „první předseda“) v lichých věcech a předseda senátu uvedený v rozvrhu práce na druhém místě v sudých věcech (dále jen „druhý předseda“), neurčí-li první předseda senátu jinak.
9. Ve věcech volebních, věcech místního a krajského referenda a věcech politických stran a politických hnutí a ve věcech kompetenčních sporů podle § 97 s. ř. s. a násl. předsedá senátu vždy první předseda; v případě jeho nepřítomnosti předsedá soudce druhý v pořadí uvedený v rozvrhu práce u tohoto senátu, není-li jej, předsedá další soudce v pořadí.


10. Je-li ve věci přidělené senátu č. 1 soudcem zpravodajem:
10.1. Marie Žišková, jedná první senát ve složení Marie Žišková, Lenka Kaniová a Filip Dienstbier a jednání senátu předsedá Marie Žišková,
10.2. Lenka Kaniová, jedná první senát ve složení Lenka Kaniová, Marie Žišková a Filip Dienstbier a jednání předsedá Lenka Kaniová,
10.3. Josef Baxa, jedná první senát ve složení Josef Baxa, Lenka Kaniová a Filip Dienstbier a jednání senátu předsedá Josef Baxa,
10.4. Filip Dienstbier, jedná první senát ve složení Marie Žišková, Lenka Kaniová a Filip Dienstbier. Jde-li o lichou věc, jednání senátu předsedá Marie Žišková; jde-li o sudou věc, jednání senátu předsedá Lenka Kaniová.


11. Jestliže tímto rozvrhem práce bylo změněno složení senátu, neskončené věci došlé před účinností tohoto rozvrhu práce projedná a rozhodne senát v dosavadním složení. Není-li to možné, projedná a rozhodne věc senát, jehož je soudce zpravodaj novým členem. 

Pravidla pro zastupování

12. Zastupování tříčlenných senátů:
12.1. Člen senátu č. 1 je zastupován členem senátu č. 2 a opačně.
12.2. Člen senátu č. 3 je zastupován členem senátu č. 4 a opačně.
12.3. Člen senátu č. 5 je zastupován členem senátu č. 6 a opačně.
12.4. Člen senátu č. 7 je zastupován členem senátu č. 8 a opačně.
12.5. Člen senátu č. 9 je zastupován členem senátu č. 10 a opačně.
12.6. Nestanoví-li v konkrétním případě zastupování předseda zastupujícího senátu jinak, řídí se pořadí zastupujících členů senátu pořadím uvedeným u tříčlenných senátů v rozvrhu práce (zastupovaného soudce zastupuje soudce zastupujícího senátu uvedený na stejném místě jako zastupovaný soudce).
12.7. Nemůže-li zastupovat žádný člen z dvojice vzájemně se zastupujících senátů, zastupuje senát s lichým pořadovým číslem další senát s lichým pořadovým číslem (pořadí 1, 3, 5, 7, 9). V případě senátu se sudým pořadovým číslem zastupuje další senát se sudým pořadovým (pořadí 2, 4, 6, 8, 10). V případě že v pořadí již není další dvojice, začíná se od dvojice první (devátý senát zastupuje první senát).


13. Zastupování předsedů senátu:
13.1. První a druhý předseda se vzájemně zastupují v pořadí uvedeném v rozvrhu práce. Neúčastní-li se projednání a rozhodnutí věci žádný z nich, zastupuje je předseda zastupujícího senátu.
13.2. Ve zvláštním senátu ve věcech kompetenčních sporů zřízeném podle § 2 zákona č. 131/2002 Sb. zastupují předsedu senátu a členy senátu jejich náhradníci uvedení v rozvrhu práce u tohoto senátu.


14. Zastupování v kárných senátech:
14.1. V kárných senátech zastupuje předsedu senátu jeho náhradník, člena senátu z řad soudců a přísedící jejich náhradníci uvedení v rozvrhu práce u těchto senátů. Pokud jsou u přísedícího uvedeni náhradníci dva, zastupuje přísedícího jeho první náhradník, není-li to možné, pak druhý náhradník. O povolání náhradníka za účelem zastoupení předsedy senátu, jeho zástupce, člena senátu z řad soudců nebo přísedícího podle tohoto pravidla rozhodne předseda senátu. Učiní o tom záznam do spisu, v němž uvede důvod povolání náhradníka, jméno zastupovaného člena senátu a jméno povolaného náhradníka.
14.2. Pokud v případě kárných senátů ve věcech soudců nemohou předsedu senátu, člena senátu z řad soudců nebo přísedícího zastupovat jejich náhradníci, postupuje se následovně:
a. předseda senátu, člen senátu z řad soudců nebo přísedící kárného senátu č. 11, případně jejich náhradníci, zastupují předsedu senátu, člena senátu z řad soudců nebo přísedícího kárného senátu č. 13,
b. předseda senátu, člen senátu z řad soudců nebo přísedící kárného senátu č. 13, případně jejich náhradníci, zastupují předsedu senátu, člena senátu z řad soudců nebo přísedícího kárného senátu č. 16,
c. předseda senátu, člen senátu z řad soudců nebo přísedící kárného senátu č. 16, případně jejich náhradníci, zastupují předsedu senátu, člena senátu z řad soudců nebo přísedícího kárného senátu č. 11.
14.3. Pokud v případě kárných senátů ve věcech soudních exekutorů nemohou předsedu senátu, člena senátu z řad soudců nebo přísedícího zastupovat jejich náhradníci, zastupují předseda senátu, člen senátu z řad soudců nebo přísedící kárného senátu č. 14, případně jejich náhradníci, předsedu senátu, člena senátu z řad soudců nebo přísedícího kárného senátu č. 15, a opačně.
14.4. Pokud v případě kárného senátu ve věcech státních zástupců nemohou předsedu senátu, člena senátu z řad soudců nebo přísedícího zastupovat jejich náhradníci, určí předseda soudu na jejich místo předsedu senátu, člena senátu z řad soudců nebo  přísedícího z jiného kárného senátu. Předseda soudu přitom respektuje zákonné požadavky na složení kárného senátu ve věcech státních zástupců [§ 4a zákona č. 7/2002 Sb.].


15. Zastupování v ostatních případech:
15.1. V senátech o čtyřech členech zastupuje člena senátu čtvrtý člen tohoto senátu. Pokud jej nemůže zastupovat čtvrtý člen senátu, postupuje se dle pravidla č. 12.
15.2. Je-li čtvrtý člen senátu soudce dočasně přidělený, zastupuje přednostně nepřítomné členy senátu uvedené na druhém a třetím místě, není-li to možné, postupuje se dle pravidla č. 12.
15.3. Soudce sedmičlenného rozšířeného senátu [§ 16 odst. 3 písm. a) s. ř. s.] zastupují členové devítičlenného rozšířeného senátu [§ 16 odst. 3 písm. b) s. ř. s.] podle pořadí uvedeném v rozvrhu práce. Není-li to možné, postupuje se přiměřeně podle pravidla 15.5.
15.4. V sedmičlenném senátu ve věcech kompetenčních žalob, ve věcech volebních, věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí [§ 16 odst. 2 písm. a) s. ř. s.], -v devítičlenném rozšířeném senátu [§ 16 odst. 3 písm. b) s. ř. s.] a v tříčlenném senátu pro rozhodování o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu krajským soudem nebo Nejvyšším správním soudem zastoupí chybějícího soudce jiný soudce zařazený rozvrhem práce do téhož tříčlenného senátu č. 1 až 10; není-li to možné, je chybějící soudce zastoupen soudcem zařazeným rozvrhem práce do tříčlenného senátu zastupujícího senát, k němuž je chybějící soudce rozvrhem práce zařazen. Chybí-li v některém z vyjmenovaných senátů jeho předseda, zastoupí jej v této funkci člen senátu uvedený rozvrhem práce na dalším místě, je-li předsedou senátu.
15.5. Nemůže-li věc projednat a rozhodnout nebo jednotlivý úkon ve věci provést soudce nebo senát stanovený rozvrhem práce ani jeho náhradník, předseda soudu stanoví, který jiný soudce nebo senát věc projedná a rozhodne.
16. Chybějícího asistenta soudce zastoupí jiný asistent téhož soudce. Není-li to možné, zastoupí jej asistent z téhož senátu následující jej v pořadí uvedeném v rozvrhu práce; asistenta uvedeného u daného senátu na posledním místě zastoupí asistent uvedený u senátu na místě prvním. 
17. Ředitelku soudních kanceláří zastupují v tomto pořadí: 1) spisová pracovnice a správkyně aplikace IS NSS, 2) vedoucí podatelny a dozorčí úředník. Vedoucí podatelny a dozorčí úředník zastupuje spisovou pracovnici a správkyni aplikace IS NSS a opačně.
18. Soudní kancelář kárných senátů je zastupována soudní kanceláří senátu č. 2.

Změny v rozvrhu práce

19. Předseda soudu může v průběhu kalendářního roku po projednání se Soudcovskou radou změnit rozvrh práce, vyžaduje-li to potřeba nového rozdělení prací u soudu (§ 41 odst. 2 ZSS).
20. Změna v rozvrhu práce je účinná ode dne jejího vydání, nestanoví-li předseda soudu její pozdější účinnost (§ 42 odst. 2 ZSS).

 

 

Poslední aktualizace: 3.1.2017

Aktuality

Zákon o poštovních službách v aktuálním znění nelze uplatňovat vůči jinému subjektu než České poště

Žalobkyně, společnost Geis Parcel CZ, s. r. o., v roce 2013 žádala Český telekomunikační úřad, aby dle § 37 odst. 3 písm. d) zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), posoudil, zda služby, které žalobkyně poskytuje, jsou službami poštovními, a navrhovala, aby rozhodl negativně, neboť podstatou její činnosti je zasílatelství. Český telekomunikační úřad shledal, že služby poskytované žalobkyní jsou službami poštovními, což v rámci řízení o rozkladu potvrdil také předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu. Městský soud v Praze žalobě společnosti Geis Parcel CZ, s. r. o., proti tomuto rozhodnutí vyhověl a zrušil je.

JEDNÁNÍ SOUDU
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost státních zástupců
Sp. zn.:  12 Ksz 2/2017
Datum jednání:  26.09.2017
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost exekutorů
Sp. zn.:  14 Kse 1/2017
Datum jednání:  04.10.2017
Kárná odpovědnost - Kárná odpovědnost exekutorů
Sp. zn.:  14 Kse 3/2017
Datum jednání:  10.10.2017


Sbírka rozhodnutí NSS