Nejvyšší správní soud: hotel může zakázat vstup dětí do 15 let

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost České obchodní inspekce (jako žalované) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci v případu domnělé diskriminace na základě věku ze strany hotelu poskytujícího služby wellness.

V posuzovaném případě Česká obchodní inspekce uložila provozovateli wellness hotelu s nudistickou zónou pokutu za to, že neumožňoval ve svém zařízení pobyt dětem mladším patnácti let (v katalogu s cenami ubytování bylo uvedeno: „Pro váš klid a pohodu neumožňujeme pobyt dětem mladším 15-ti let“). Provozovatel hotelu poukazoval na to, že smyslem sporného opatření je v souladu s obchodním modelem a povahou poskytovaných služeb zajistit hotelovým hostům klidné a tiché prostředí, které jim umožní ničím nerušenou relaxaci. Česká obchodní inspekce připustila, že provozovatel sledoval sporným opatřením legitimní cíl. Paušální vyloučení všech osob mladších patnácti let z ubytovacích služeb však podle ní nepředstavovalo přiměřený prostředek k jeho dosažení.

NSS ve shodě s krajským soudem konstatoval, že v jednání daného provozovatele nelze spatřovat porušení zákazu diskriminace. Toto jednání totiž nenaplnilo znaky skutkové podstaty přestupku podle § 24 odst. 7 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele, neboť se nejedná o diskriminaci ve smyslu § 6 téhož zákona. NSS zohlednil především povahu poskytovaných služeb, jejich zastupitelnost na trhu a transparentnost jednání provozovatele hotelu.

„Soud na rozdíl od České obchodní inspekce dospěl k závěru, že vyloučení osob mladších patnácti let z ubytovacích služeb představuje přiměřený a nezbytný prostředek vedoucí k cíli, kterým má být v případě tohoto hotelu zajištění klidného a tichého prostředí vhodného k relaxaci. Naopak alternativy navržené Českou obchodní inspekcí (vykázání dětí rušících hosty a dětí, u nichž existují v tomto směru důvodné obavy již při vstupu do hotelu, či oddělení wellness zóny od ubytování) shledal z hlediska dosažení tohoto cíle a smyslu podnikatelského záměru jako nevhodné, případně nerealizovatelné,“ uvedla k rozsudku soudkyně Nejvyššího správního soudu Lenka Krupičková.

Nejvyšší správní soud se současně odlišil od své starší judikatury (rozsudek NSS čj. 4 As 1/2014 - 28), která naopak v obecném zákazu vstupu dětí mladších 6 let do restaurace spatřovala nepřípustnou diskriminaci neodůvodněnou legitimním cílem. Rozdíl posuzované věci spočívá především v povaze poskytovaných služeb a tomu odpovídajícímu uzpůsobení celého zařízení. 

Celý rozsudek sedmého senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2022 ve věci sp. zn. 7 As 9/2021 je dostupný zde.

Sylva Dostálová

tisková mluvčí Nejvyššího správního soudu